SERIÁL: Historie panelových dřevostaveb 3
Výroba panelů se přesunula do Čech
Bouřlivý rozvoj výroby panelů pro realizaci dřevostaveb dospěl do stádia, kdy musela společnost Christov & Unmack hledat další možnosti, jak udržet výrobní tempo s rozsahem poptávky. Šťastný los padl tehdy na Čechy, kde vznikl další výrobní závod.
V roce 1891 byla zahájena výroba v obci Buzendorf, dnešní Boleslav. Tato lokalita měla výhodu v dostatečné zásobě dřeva z blízkých Jizerských hor a potom poskytovala i dostatek pracovních sil, uvolněných ze zemědělství. Navíc zakázky pro Rakousko-Uhersko mohly být realizovány bez cla. V Čechách se vyráběly Döckerovy domky ve všech variantách, vyráběly se zde i nemocniční a školní pavilony. Například v roce 1912 dodala továrna 20 nemocničních pavilonů do Buenos Aires. Závod v Boleslavi ležel mimo železnici, a proto byla v roce 1912 vystavěna velká překladní hala v sousední obci Černousy. V roce 1915 továrna v Boleslavi vyhořela a výroba se přesunula do Černous. Továrna v Černousích začala fungovat již následující rok.
Po válce se staví panelové rodinné domy
Po první světové válce ještě dobíhala výroba velkých zakázek pro export. Později však tato výroba zcela ustala a těžká poválečná léta přečkala továrna v Černousích díky orientaci na lokální trh. Od roku 1924 se hlavním výrobním programem společnosti Christov & Unmack v Černousích staly rodinné domy. Byly dodávány a montovány zaměstnanci firmy Christov & Unmack nebo si je pro své zákazníky objednávaly jednotlivé stavební firmy, které následně prováděly montáž.
Na fotografiích můžete porovnat jeden z prvních domů továrny v Černousích. Dům byl pravděpodobně postaven pro ředitele Černouské továrny. Jeho fotografie byla zveřejněna v knize Karla Kozlanského z roku 1926. Na druhé fotografii je ten samý dům, vyfocený v září roku 2010. Dům je od svého postavení nepřetržitě užíván.
Válka pošramotila pověst černouské továrny
Po připojení Sudet k Velkoněmecké říši získala továrna zakázky, nové moderní vybavení a byla rozšířena na plochu 82.000 m2. Velkým technologickým pokrokem byla výstavba umělých sušáren řeziva. Válečná historie rámových dřevostaveb je však velmi smutná. V Německu a na okupovaných územích byla ve více než 400 dřevařských společnostech zorganizována výroba domů pro německou armádu, pro pracovní a koncentrační tábory.
Panelové dřevostavby na cestě k moderní éře
Ve druhé polovině dvacátého století se průmyslová výroba panelových dřevostaveb rozvinula prakticky v celé Evropě. Na trh přišly moderní deskové konstrukční materiály, různé typy tepelných a zvukových izolací, moderní spojovací a konstrukční kování a samozřejmě stavební chemie. Původní Döckerův panel s čepovanými a klíženými spoji byl ve druhé polovině 20. století stále více nahrazován rámem skládaným natupo. Tuhost takového panelu je zajištěna oplášťováním rámu pevnou konstrukční deskou, většinou na bázi dřeva. Různí výrobci se vzájemně liší velikostí vyráběných panelů, stupněm prefabrikace, stupněm typizace a použitými materiály. Základem panelů však zůstává dřevěný rám, který v roce 1880 pro své domy použil dánský rytmistr Johann Gerhard Clement Döcker, a tím vlastně založil nový obor dřevozpracujícího průmyslu a stavebnictví.
Ing. Luděk Liška
EUROPANEL s.r.o.